RAKOVINA TRAČNÍKU A KONEČNÍKU (kolorektální karcinom)

Ve vyspělých státech je toto onemocnění zjišťováno daleko častěji, a proto je zařazováno mezi civilizační nemoci. Jeho výskyt v České republice je nejvyšší ve srovnání s výskytem v ostatních státech. Každý rok na toto onemocnění zemře v České republice asi 5 000 lidí. .Je nejčastějším zhoubným nádorem trávicího ústrojí a druhým nejčastějším nádorem vůbec. U mužů se vyskytuje častěji. Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba tomuto onemocnění věnovat zvýšenou pozornost též v informovanosti populace ve snaze o ovlivnění tohoto nepříznivého stavu již v primární prevenci - změně stravovacích zvyklostí, dále v informovanosti o sekundární prevenci - vyšetření stolice na okultní krvácení u bezpříznakových jedinců a nakonec v informovanosti o příznacích již vzniklého onemocnění.

Na vzniku kolorektálního karcinomu se podílejí vlivy genetické (viz rizikové supiny obyvatelstva) a vlivy zevního prostředí. V 80% vzniká kolorektální karcinom z adenomu - nezhoubného nádoru, který je ve střevě patrný jako polyp. Adenom je prekanceroza - přednádorový stav. V adenomu dochází postupně ke změnám, které mohou vést až ke vzniku karcinomu. K této přeměně dochází i několik let.

Každý sám může ovlivnit svoje stravovací zvyklosti a přispět tak k ovlivnění zevních faktorů spolupůsobících při vzniku kolorektálního karcinomu. Je vhodné preferovat rostlinné tuky. Zdá se, že český národ je ochoten v posledních letech měnit svoje stravovací zvyklosti, jak lze soudit z nabídky potravin v obchodech. Je jen třeba vědět, jaká změna je vhodná, a z psychologického hlediska příliš nelitovat ztráty již zažitých a oblíbených jídel, nevnímat je jako zakázaná jídla a soustředit svoje úsilí a snahu na hledání jiných dobrých jídel, například s pomocí kuchařských knih jiných národů, obzvláště těch jižních. Ve snaze začít s používáním rostlinných olejů k maštění jídel v syrovém stavu je lépe začít se slunečnicovým olejem a pak teprve postupně s olejem olivovým, který je pro Čechy nezvyklého aroma a chuti. Dále je třeba se zaměřit na snížení spotřeby smaženého, grilovaného a pečeného červeného masa, nejvíce omezit spotřebu uzenin a uzeného červeného masa. Nevhodné je též zvýšené pití piva. Jíst bychom měli hlavně maso drůbeží a rybí. Požadavek na zvýšený příjem vlákniny v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích je všeobecně známý. Nabídka na trhu se mění podle ročního období, ale v zimních měsících a brzy zjara je množství ovoce a zeleniny menší a je proto vhodné doplnit stravu vitaminy, u kterých byl prokázán ochranný účinek tj. vitamin A, vitamin C a vitamin E. Tato kombinace vitaminů je nabízena v lékárnách většinou ještě se selenem, který má též ochranný vliv. Dalším prvkem s prokázaným ochranným účinkem je vápník.

Včasné zjištění nádorového onemocnění zlepšuje léčebné možnosti a prognózu onemocnění. Existují možnosti, jak zjistit toto onemocnění ještě v době, kdy je pacient bez příznaků (bezpříznakový jedinec) a dokonce jak zjistit přednádorový stav - adenom - ve formě polypu, a jeho odstraněním zamezit jeho přeměně na karcinom (80% kolorektálních karcinomů vzniká z adenomu). Ke zjišťování těchto nálezů byl vypracován a je praktickými lékaři prováděn depistážní (screeningový) program - test na okultní (skryté) krvácení u rizikových skupin obyvatel.

Některé skupiny obyvatel mají vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Jsou to příbuzní I. stupně (rodiče, děti a sourozenci) osob, kterým byl zjištěn kolorektální karcinom. Ti mají začít s prováděním testu na okultní krvácení od 40 let věku v jednoročních intervalech u svého praktického lékaře (to za předpokladu, že nemají žádné gastrointestinální příznaky, pokud je mají, musí být co nejdříve vyšetřeni u specialisty - gastroenterologa, který určí další postup). Dále jsou to ženy, u kterých byl zjištěn karcinom prsu, vaječníku nebo dělohy. Tyto ženy mají mít vyšetřen test na okultní krvácení u praktického lékaře nezávisle na věku 1x ročně (opět s podmínkou, že nemají příznaky). Osoby, které mají zánětlivá nemocnění tlustého střeva, jsou sledovány ošetřujícím gastroeterologem (Crohnova choroba, idiopatická hemorhagická proktokolitida). Vysoké riziko mají jedinci s familiární adenomovou polypozou. Riziko stoupá s věkem. Od 50. roku věku by měl každý, kdo nemá žádné gastrointestinální příznaky, viz níže tj.bezpříznakový jedinec, přistoupit aktivně k prevenci, vyhledat svého praktického lékaře a nechat si vyšetřit test na okultní krvácení 1x za 2 roky (pokud nepatří do jiné výše uvedené rizikové skupiny).

Test je určen pro bezpříznakové jedince z některé z rizikových skupin obyvatelstva. Provádí se ze tří po sobě následujících stolic. O testu informuje rizikové skupiny obyvatel praktický lékař. Ten také pacienta informuje o vyšetřovacím postupu v případě positivity testu. Každý bezpříznakový jedinec, který podstupuje test na okultní krvácení, byl měl počítat s tím, že test může být positivní a pak následuje přesně stanovený vyšetřovací postup tj. vyšetření střeva - kolonoskopie. Test je positivní asi u 3% testovaných. Positivita testu neznamená přítomnost nádoru ve střevě, ale přítomnost krve ve stolici, a ta může být projevem i jiných nemocí, jako například střevního zánětu nebo divertikulární choroby. Podle výsledku kolonoskopie je pak specialistou - gastroenterologem stanoven další postup. V případě, že je test negativní, je třeba provést ho znovu za jeden nebo dva roky podle rizikové skupiny, ve které se daný jedinec nalézá, a to opět za předpokladu, že je v průběhu tohoto jedno nebo dvouročního období i nadále bezpříznakový.

Příznaky kolorektálního karcinomu nebývají výrazné ani trvalé a mohou proto snadno uniknout pozornosti nebo mohou být pacientem dávány chybně do souvislosti s jinými vlivy např. vliv jídla, stresu, nebo mohou být chybně vysvětlovány jinými příčinami, aniž by byl pacient vyšetřen, jako například důsledek jiných nezávažných onemocnění, jako jsou hemoroidy. Příznaky závisejí na velikosti nádoru a na jeho umístění v průběhu tlustého střeva. Pokud je nádor velký, zužuje střevo a objevuje se plynatost nebo zácpa nebo střídání zácpy a průjmu. Jindy vede nádor k bolestem břicha. Někdy lze nastalé minimální potíže označit jako změnu rytmu stolice. Nezávisle na velikosti nádoru může nádor krvácet. Krev se může objevovat samostatně nebo s hnisem. Krvácení může být jednoznačně okem patrné – nejčastěji po stolici, a nebo je zjistitelné pouze testem na okultní (skryté) krvácení. Pokud je krvácení jasně patrné, není již třeba provádět test na okultní krvácení. Tento test je jednoznačně určen pro osoby bez příznaků. Krev ve stolici je jasným příznakem a test nezjistí nic nového, než je pouhým okem patrné - přítomnost krve. Test na okultní krvácení není testem na nádor střeva, ale pouze na přítomnost krve ve stolici, která je příznakem i jiných onemocnění. Krevní ztráty mohou vést k chudokrevnosti. Nezávisle na ostatních příznacích může být projevem nemoci hubnutí. Někteří pacienti udávají pocit nevyprázdnění po stolici nebo nucení na stolici s odchodem krve. Výše uvedené příznaky se mohou objevovat zcela nepravidelně a vůbec nezáleží na jejich četnosti. Pacient s těmito příznaky musí být vždy vyšetřen a musí být stanovena přesná diagnóza.

Při podezření na kolorektální karcinom provede lékař vyšetření konečníku prstem. Hlavní vyšetřovací metodou je kolonoskopie, kterou provádí specialista gastroenterolog. Po předchozím vyprázdnění střeva je vyšetřen konečník a celý tračník pomocí dlouhého ohebného přístroje - kolonoskopu. Během vyšetření je možné odebrat vzorky sliznice pro histologické zpracování. Tyto odběry jsou bezbolestné. Kolonoskopie tak umožňuje přesné stanovené diagnózy. Ostatní vyšetřovací metody, kdy není vyšetřeno celé střevo nebo je střevo vyšetřeno rentgenem, neumožňují přesné a definitivní stanovení diagnózy. Doplňkovým vyšetřením může být sonografie nebo počítačová tomografie.

Léčba závisí na umístění nádoru, jeho velikosti, přítomnosti metastáz, celkovém stavu, věku a dalších faktorech. Je především chirurgická - odstranění nádoru. Podle umístění nádoru se odstraňuje pokud možno levá nebo pravá polovina tračníku včetně lymfatických uzlin a omenta. Odstraněný úsek je vyšetřen histologem a tento výsledek se stává spolu s dalšími vyšetřeními (kolonoskopie, irrigografie, sonografie, CT, endosonografie…) součástí další úvahy o následují léčbě. V některých případech je pacient léčen chemoterapíí. U nádorů konečníku je pacient často léčen radioterapií - ozařováním, a to většinou před operací. Celý postup řídí onkolog a ten zajišťuje i další sledování - dispenzarizaci pacienta v příštích letech. Prognóza se výrazně zlepšuje s včasností stanovení diagnózy.